30 let od myšlenky Valdštejnských slavností
Po období karantény, omezování spolkové činnosti a zakazování kulturních a sportovních akcí, se pomalu vracíme k běžnému společenskému životu. Proto se k nám mohou po čtyřech letech také vrátit novodobé Valdštejnské slavnosti. Je to neuvěřitelných 30 let od myšlenky obnovit Valdštejnské slavnosti ve Frýdlantu a přiblížit období nejslavnější historické osobnosti spojené s naším krajem. Kde byl tedy základ této myšlenky? Pojďme se ohlédnout trochu zpět.
Ohlédnutí do historie:
Musíme se ohlédnout více než 100 let zpět, dokonce do doby, kdy neexistovalo ještě ani Československo. Píše se rok 1914 a světu vládne dusivá politická atmosféra. Na severu Rakousko-uherské monarchie se připravují velkolepé slavnosti k oslavám 900 let od písemné zmínky o Frýdlantu. Oslavy tehdy měly probíhat celý rok a jejich vyvrcholení bylo plánováno na červenec. Skutečně 19. července oslavy začaly a podíleli se na nich snad všichni obyvatelé Frýdlantu. Proběhla řada vystoupení a průvodů, kdy jednou z ústředních postav byl Albrecht z Valdštejna. Oslavy byly předčasně ukončeny 28. července 1914, kdy byl vyhlášen válečný stav. Válka a vznik mladé republiky snahu o zopakování dalších historických slavností přerušily. Bylo zapotřebí dalších 20 let, aby uzrál čas na konání prvních Valdštejnských slavností.
Nápad uspořádat slavnosti na počest Albrechta z Valdštejna zrál dlouho. Nemohlo být větší příležitosti, než v roce 1934, kdy uplynulo přesně 300 let od zavraždění vévody v Chebu. Můžeme na osobnost Albrechta z Valdštejna nahlížet jakkoliv, ale pro tehdejší obyvatele představoval ztělesnění odvahy, statečnosti, byl nositelem míru a dobrým pánem, který se o své poddané staral. Za jeho vlády, v době třicetileté války, která ničila celou Evropu, jeho území vzkvétalo a bylo ušetřeno všech válečných útrap. Proto se mu také přezdívalo „Terra Felix“ neboli „Šťastná země“. Oslavy se připravovaly dlouho a pečlivě.
Slavnosti začaly v sobotu slavnostním večerním odhalením bronzové sochy Albrechta z Valdštejna na frýdlantském náměstí, za velké účasti návštěvníků.
Následovaly slavnostní fanfáry z radniční věže a pochodňový průvod na zahradu Střelnice, kde ochotníci odehráli část dramatu „Valdštejn“. Hlavním slavnostním dnem potom byla neděle. Den začal opět fanfárami z radniční věže. Ty vystřídali mladí bubeníci a pištci, aby připravili atmosféru pro příchod valdštejnských vojsk. Později slavnost pokračovala na scéně Střelnice, kde bylo uvedeno druhé jednání Schillerovy hry Piccolomini, v podání libereckého Městského divadla. Největší atrakcí se stal odpolední historický průvod, kde bylo možné zahlédnout vlajkonoše, ozbrojence, mušketýry, lancknechty, markytánky, aj.
Novodobé slavnosti:
Na novodobé slavnosti jsme si museli počkat neuvěřitelných 60 let. Předešlá doba připomínkám období vládnutí šlechty moc nepřála a vystoupení šermířských skupin bylo bráno jako okrajová část herecké profese. Myšlenka obnovení tradice Valdštejnských dnů vznikla při příležitosti oslav stého výročí položení základního kamene nové frýdlantské radnice v roce 1993. Jednalo se o iniciativu několika fyzických osob, na jejichž bedrech spočívala celá organizace slavností. Hlavní iniciativa přišla tehdy ze zámku. Iniciátory se stali manželé Pavlíkovi s Jaromírem Dolanským a Naďou Moučkovou, kteří se stali prvními představiteli vévody Albrechta z Valdštejna a jeho manželky hraběnky Isabelly Kateřiny z Harrachu.
Nakonec jsou první týden v červnu 1994 uspořádány prvé Valdštejnské slavnosti, tehdy ještě pod názvem „Zámecké slavnosti“. Absolutně největší ohlas měl historický průvod městem, který vidělo více jak 2 000 lidí, na tehdejší dobu účast nevídaná. Další ročník se konal následující rok. Hlavní jádro organizátorů tvořili lidé, kteří se zasloužili o pilotní ročník. Pomocnou ruku poskytlo také město Frýdlant, které zastupoval Josef Dřevínek jako tehdejší tajemník města. Vrcholem slavností se stala historická bitva. Slavnosti byly hodnoceny pozitivně a město se rozhodlo v tradici pokračovat, ale interval byl stanoven jednou za dva roky, aby bylo dostatek času na jejich přípravu.
Třetí ročník se již odvíjel v základním rámci, který byl zachován i pro následující ročníky. Hlavní atrakcí se staly průvody a historická bitva. Tento ročník již navštívilo celkem 5000 návštěvníků. Po zkušenostech z prvních ročníků bylo rozhodnuto, že pro další roky bude pořádání slavností plně pod vedením města. Za zmínku jistě stojí, že s představitelem prvého vévody Jaromírem Dolanským se můžeme opět od května setkat v prostorách zámku – tentokrát zde bude provázet hradem jako Melchior z Redernu.
Slavnosti s novým vévodou:
Od čtvrtého ročníku se postavy vévody Albrechta z Valdštejna ujímá Miroslav Kněbort, který této postavě vdechl svůj osobitý ráz. Jeho vévoda je plně oděn v kůži, zdobené zlatým vyšíváním. V záplavě klobouků se pohybuje bez pokrývky hlavy a jeho výsostným znakem moci je maršálská hůl.
Také postava vévodkyně měla novou představitelku. Této role se zhostila pro následující dva ročníky Dana Macháčková, později ji vystřídá Michaela Jadrná, která v této roli působí až do roku 2017 a nechává za sebou nesmazatelnou stopu vždy milé a usměvavé vévodkyně.
Slavnosti se postupně rozšiřují o další jednotlivé programy. Do programu se zapojují jednotlivé spolky a školy. Historický program plně vyplňuje sobotu až do pozdní noci a nedělní podvečer uzavírá slavnosti odjezdem vévody z náměstí. Základem programu je návštěva vévody nejen města, ale i zámku, historická tržnice, historická bitva po oba dny, sobotní pochodňový průvod ze zámku, zakončený ohňostrojem a také nedělní šachový turnaj nebo slavnostní mše.
Od roku 2013 slavnosti probíhají celé tři dny, kdy páteční odpoledne pod názvem „V podzámčí to žije“, je věnováno hudební produkci. Páteční program probíhá ještě v civilním duchu, ale sobota a neděle jsou již jen historické.
Vévoda a jeho okolí:
Jak slavnosti rostly co do rozsahu, tak se také rozšiřoval počet účastníků. Historická tržnice neobsahuje jen pár stánků na náměstí, ale rozšířila se i do přilehlých uliček. Počet vojáků v bitvě se vyšplhal až na neuvěřitelných 650 a historická bitva se řadí mezi jedny z největších u nás. Návštěvnost se dostala na 32 000 návštěvníků.
Vedle vévody a vévodkyně se záhy objevila postava sekretáře Jindřicha Niemanna, který je vždy k ruce vévodovi s pohotovou replikou a doprovází jej na každém kroku. Svým mocným hlasem uvádí vévodu, včetně všech jeho titulů, při příchodu na pódium, do ležení nebo při setkání s významnými hosty. Jeho osobitý humor ve stínu mocného vévody přenáší pohodovou atmosféru na všechny přítomné.
Další historickou postavou, která se od roku 2015 pohybuje po boku vévody, je diplomat ve službách vévody hrabě Vilém Kinský z Vchynic a Tetova se svou chotí hraběnkou Alžbětou Magdalénou rozenou Trčkovou, která je sestrou další osoby v blízkosti vévody.
Tou postavou je hrabě Adam Erdman Trčka z Lípy, velitel vévodových vojsk a také švagr vévody Albrechta z Valdštejna, jehož chotí je hraběnka Marie Maximiliána rozená z Harrachu, sestra vévodkyně – na fotografii se svou rodinou.
Tito tři švagři společně procházeli historií osudu a svou pouť ukončili v Chebu 25. února 1634.
Tak opět po delší době zde máme Valdštejnské slavnosti. Berme je jako příležitost se pobavit a také trochu poučit z historie. Pojďme nasát jejich atmosféru a nechat se unášet dobou 17. století. Jestli si je chcete užít opravdu naplno, tak Vám doporučuji si opatřit historizující kostým, pak teprve poznáte jejich krásu. Po třech dnech slavností se velmi těžko budete vracet do naší moderní doby.
Tři dny slavností jsou opravdu vyčerpávající jak pro pořadatele, tak pro účinkující, kteří se pro Vás snaží připravit zajímavý program plný zážitků.
Vše plně vystihuje poslední fotografie, s kterou se s Vámi loučím a věřím, že si tyto slavnosti užijete také s námi. Nechme se nadále unášet dobou Albrechta z Valdštejna a prožijme pár okamžiků vedle něho. Dobu, kdy slova čest, víra a statečnost nebyla pouhými slovy.
Ing. Petr Stodola
radní a zastupitel města Frýdlant
